JUAN BEZ ZEMĚ

-naše nejupřímnější pocta životu boje za svobodu- 

Zazpívám o muži, který šel do války
A kráčel zraněný pohořím, aby získal zpět svou zemi.
Poznal jsem v bitvě, mezi tolika kulkami,
Že ten, kdo je revolucionář, může umřít kdekoliv.
Generál nám říkal: Bojujte statečně,
Dáme vám parcelu, až dojde na rozdělování.
Nezapomeneme na odvahu Victora Jary,

Vždycky čelil útlaku,
Uřezali mu prsty a jazyk
A dokud neumřel, křičel Revoluce!
Křičel Emiliano Zapata: Chci zemi a svobodu!
Vláda se smála, když ho šli pohřbít.
Můj otec byl nádeník na statku a já revolucionář,
Mé děti si otevřeli obchod a můj vnuk je úředník.
Leť, holubice, leť. Usedni na tamtom fíkovníku,
Protože tady konči balada o zmíněném Juanovi bez země
Nezapomeneme na odvahu

Vždycky čelil útlaku,
Uřezali mu prsty a jazyk
A dokud neumřel, křičel Revoluce!
Revoluce, revoluce, revoluce,
Victor Jara zpíval.

[ZPĚT]